NEW:
Translation into English powered by Google
Hezký detail leteckých raket HVAR zavěšených pod křídlem P-51:-)
NEW:
Translation into English powered by Google
NEW:
Translation into English powered by Google
Neřízené rakety vzduch-země podstatně zvýšily účinnost spojeneckého taktického letectva za druhé světové války.
NEW:
Translation into English powered by Google
Nad českými zeměmi operovaly stíhací letouny tři amerických leteckých armád, které působily v Evropě, resp. v západní a střední Evropě (v anglosaské literatuře se v tomto kontextu uvádí zkratka ETO – European Theater of Operations) a jižní Evropě (MTO – Mediterranean Theater of Operations).
NEW:
Translation into English powered by Google
Thunderbolty je možné považovat za hlavní typ amerického stíhacího bombardéru za války. Od 6. června do 8. května 1945 si na své konto připsaly 6000 zničených obrněných vozidel (!), 9000 lokomotiv, 86 000 vagonů a 68 000 nákladních automobilů. Jen připomínám, že v dubnu 1945 ve třech leteckých armádách, které jsou v kontextu blogu důležité, byly thunderbolty vyzbrojeny až na jednu výjimku (56. stíhací skupina 8. letecké armády) pouze skupiny 9. letecké armády.
Zdroj: P-47 Thunderbolt. In Wikipedia, the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, last modified 2009-02-27 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: ‹http://en.wikipedia.org/wiki/P-47_Thunderbolt›
NEW:
Translation into English powered by Google
Na hloubkových útocích v českých zemích za druhé světové války se podílelo především těchto pět typů spojeneckých letounů (je třeba brát v úvahu, že údaje v tabulce nemusejí platit u všech vyráběných verzí):
NEW:
Translation into English powered by Google
Pěkný videozáznam, který jsem našel na serveru YouTube, obsahuje mj. záběry údajně z útoku 362. stíhací skupiny 9. letecké armády 16. března 1945 na cíle v Německu (např. nádraží, letiště, most a také nevinně vyhlížející domek u tratě, který však po zásahu exploduje jako sud se střelným prachem...). Údajně proto, že – jak vyplývá z diskuse na http://www.youtube.com/watch?v=1Gwv8r4k1KU – jde o úryvky z dokumentárního filmu "Thunderbolt: Conquest of the Reich", v němž figurovaly také 56. stíhací skupina (8. letecká armáda) a 57. stíhací skupina (12. letecká armáda). Ostatně, všímavý divák postřehne, že thunderbolty mají různé imatrikulační znaky:-)
NEW:
Translation into English powered by Google
Na nedatovaných skupinových fotografiích příslušníků 4. stíhací skupiny 8. USAAF najdeme sedm z deseti mužů, kteří byli sestřeleni v Čechách v dubnu 1945 (z toho devět při hloubkových útocích na letiště v okolí Prahy a v Chebu – označeni "H"):
Zbývajícími třemi piloty, kteří na snímcích nejsou zachyceni a byli vedeni jako nezvěstní během akce nad českými zeměmi, jsou:
NEW:
Translation into English powered by Google
Detailní, i když ne příliš kvalitní snímek raket HVAR připravených k zavěšení pod křídlo bombardéru s dvojitou směrovkou (B-25?), zveřejněný na http://www.tarrif.net/wwii/guides/a2g_rockets_2.htm.
NEW:
Translation into English powered by Google
Marně na webu sháním detailní fotku zavěšených raket HVAR (nejlépe na thunderboltu)... Nepomohl by některý z návštěvníků blogu? Díky od FV
NEW:
Translation into English powered by Google
Identifikovat jednotku, která se zúčastnila útoku na konkrétní cíl, není vůbec snadné. V hlášeních skupin či perutí, která byla zpracována s minimálním zpožděním, je totiž obvykle uvedena pouze oblast (např. "Prague-Pilsen"), zřídka lokalita. Ani v jednom případě se nelze na tyto údaje spolehnout – ne vždy odpovídají skutečnosti (nehledě na chybný zápis geografických názvů, což však není velký problém). Občas se stalo, že se Američané domnívali, že napadli cíl, který byl přitom vzdálen desítky kilometrů. Je proto nezbytné v archivních pramenech domácí a americké provenience srovnávat čas (či časové rozpětí) a příp. podrobnosti o typu cíle, rozsahu škod apod. Fotografie zachycující hloubkaře jsou naprostou raritou.