NEW: 
Translation into English powered by Google
Mraky byly lehké a svítil nám měsíc – takto skoro poeticky zakončil svou zprávu 31. března 1945 ráno S/Ldr Donald Burke Freeman ze 406. kanadské perutě, píše Michal Plavec. Tento jednatřicetiletý úředník z kanadské Alberty odstartoval den předtím ve čtvrt na deset večer spolu se svým radiooperátorem F/Lt Johnem Jamesem Greenem z francouzského letiště St. Dizier v Mosquitu NF Mk. 30, výrobního čísla NT 453 a volacích znaků HU-E. V noci měli za úkol operovat v okolí německých letišť v Plzni, Praze-Ruzyni, Kralupech a Pardubicích a sestřelit či zničit na zemi jakékoliv letadlo, které by zaregistrovali.
Nebyl to jejich první výlet nad území Protektorátu, již o osmi nocí dříve, z 21. na 22. března 1945 sestřelila tato osádka nad olomouckým letištěm dvě Stuky z 2./NSGr. 4. Až do půlnoci anglického času, tedy jedenácti hodin večer středoevropského, se nic zvláštního nedělo. V tu chvíli ovšem oba piloti spatřili Focke-Wulf Fw 190 na pardubickém letišti a při útoku ho poškodili. Protože se okamžitě ozvala protiletadlová obrana, Kanaďané již útok neopakovali a soustředili svou pozornost na nedalekou Chrudim, kde na letišti stály od ústupu z Rumunska na konci srpna 1944 obří transportní letouny Messerschmitt Me 323 Gigant, jež po reorganizaci spadaly do sestavy 16. letky transportní eskadry Transportgeschwader 4. Kanaďanům se podařilo dva z nich poškodit, byť je možné, že útočili na stejné stroje, které již 28. prosince 1944 poškodili američtí stíhači z 325. stíhací skupiny.
Někdy tou dobou pomalu vjížděl do Nymburka nákladní vlak číslo 8982 tažený lokomotivou č. 354.762. Návěstí blízko objektu Hospodářského družstva, dnes ZZN, v místech, kde se kříží trať na Jičín a Prahu, přikázalo strojvůdci Josefu Zlatovi zastavit. Kolem půl druhé, alespoň podle četnických záznamů, posádka Mosquita zmerčila stojící vlak a okamžitě zaútočila. Po návratu sice hlásila, že "lokomotiva explodovala v Nymburce v 02.15", ale následky útoku nebyly tak zlé, jak si kanadští letci představovali.
Lokomotivu střely ze čtyř velkorážných kanónů Mosquita poškodily, ale mohla být opravená. Projektily však provrtaly kolejnice a po odrazu zranily strojvůdce Zlatu na krku a levé paži. Poranění označil lékař jako lehká. Zlata měl štěstí v neštěstí. Kanaďané zřejmě útočili ze severozápadu, neboť po vybrání stroje po náletu poškodily střely jejich kanónů také střechu domu číslo 516, hned na kraji Komenského ulice u mlékárny v Jičínské ulici.
Na zpáteční cestě zaútočili třikrát Kanaďané na další vlak u rakouského Herrnbergu (v britském originále je napsáno Herrnbergtheim – pozn. aut.) ve 2.40 britského času a vlak zničili. Na letišti Ouchy u Toul, nedaleko francouzského Nancy, přistáli pět minut po čtvrté hodině ranní britského času. Měli za sebou skoro sedmihodinový let. Během války si tato posádka připsala na své konto dvě sestřelená letadla, tři zničená a tři poškozená letadla na zemi a čtyři zničené vlaky.
S/Ldr Freeman se po válce stal velitelem 403. kanadské perutě a zahynul 29. listopadu 1953 při letecké havárii. Jeho kolega, radarový operátor Greene, se věnoval politice a v letech 1965 až 1969 zastával funkce ministra zemědělství ve vládě Lestera Pearsona a ministra energetiky, hornictví a přírodního bohatství ve vládě Pierra Trudeau. Kvůli zdravotním problémům z vlády odstoupil a zemřel 23. října 1978, 25 let od smrti svého spolubojovníka.
Michal Plavec
