NEW: 
Translation into English powered by Google
Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech v Hradci Králové napsala před rokem článek o americkém letci Harry Kincaidovi, který zemřel královéhradecké nemocnici krátce po válce. S laskavým svolením autorky text zveřejňuji a přidávám svoje poznámky.
TAJEMSTVÍ AMERICKÉHO LETCE
(původně otištěno v MF DNES 24. února 2007)
Před dvěma lety získalo Muzeum východních Čech v Hradci Králové darem soubor fotografií, na nichž je poslední rozloučení s americkým letcem Harry Kincaidem, který zemřel v hradecké nemocnici 27. května roku 1945. Snímky doplnily fotografii Kincaidova hrobu, která je ve sbírkách muzea bez jakýchkoli bližších údajů.
(Foto: sbírka Muzea východních Čech v Hradci Králové)
Rozhodla jsem se vypátrat co nejvíce informací o člověku, jemuž smrt přervala mladý život právě v našem městě. Ze snímků je patrné, že šlo o významný vojenský pohřeb se všemi poctami. Bohužel jsme nenašli žádné zmínky v regionálním tisku ani v dochovaných písemnostech evangelické církve. Další pátrání vedlo do zdejší nemocnice.
Zprávy z Alabamy
Chorobopis se nenašel, jen záznam v úmrtní knize: 27. 5. 1945 v 15 hodin zemřel americký vojín Harry Kincaid ve stáří 20 let, protestant, rodiště Michawaka. Jako příčina úmrtí je uvedena zlomenina levé stehenní kosti, zánět kostní dřeně a otrava krve. V poznámce stojí, že je pohřben na Pouchově. Dověděla jsem se, že na americké letecké základně v Maxwellu v Alabamě sídlí Air Force Historical Research Agency, která se zabývá historií leteckých sil USA a kde jsou dokumenty o činnosti amerického letectva a také tzv. MACR (Missing Aircrew Report) – zprávy o pohřešovaných letcích a posádkách. Předpokládala jsem totiž, že muselo jít o válečného zajatce z havarovaného letounu. Napsala jsem do Maxwellu žádost o pomoc a po dvou měsících mi přišla tlustá žlutá obálka.
Harry Kincaid byl členem posádky amerického letounu Consolidated B-24J Liberator z 454. skupiny 736. bombardovací perutě. Jeho osud se začal naplňovat při operaci 14. února 1945. Úkolem bylo zničení rafinerie a skladiště olejů na předměstí Vídně. Vzlétlo jedenadvacet bombardérů, devatenáct jich během devíti minut shodilo na cíl více než 35 tun bomb. Na základnu se vrátilo dvacet letadel, jeden letoun byl zasažen protileteckou palbou. To byl Liberator, v němž letěl jako palubní inženýr Harry Kincaid.
Někteří nestihli vyskočit
O okolnostech ztráty letadla vypovídalo několik svědků. Shodli se, že asi minutu před zahájením bombardování byl stroj řízený kapitánem Richardem Fryem zasažen protiletadlovou střelou v místě druhého pilota. Zásah ihned zabil kapitána a druhého pilota a zranil vojáky v přední části letadla. Některým z posádky se podařilo včas vyskočit s padákem a zachránit se. Byli postupně chyceni a umístěni v zajateckých táborech v Rakousku. Jeden byl dopaden dokonce až ve Znojmě. "Zásah ihned zabil kapitána Frye a druhého pilota Brodyho. F/O Sheppard v přední věži a sgt. Kincaid, který stál mezi sedadly, byli několikanásobně zraněni. Střelci na zádi letadla asi bezprostředně nezaznamenali, že jsme utrpěli životu nebezpečný zásah, proto se v opouštění letadla opozdili. Když jsme dostali zásah, stroj se zdvihl nad formaci a potom šel bez obratů přímo dolů," uvedl člen posádky sestřeleného letadla H. Jensen.
Když se pak dověděl od vídeňské policie, která ho zajala, že jeden muž vyskočil příliš nízko a byl buď mrtvý, nebo raněný, předpokládal, že se mohlo jednat buď o Kincaida, nebo Shepparda. Okolnosti, za kterých se Harry Kincaid ocitl v královéhradecké nemocnici, ale dál zůstávají tajemstvím. Území protektorátu představovalo pro nacisty prostor bezpečně vzdálený od blížící se fronty, procházely tudy kolony evakuovaných zajatců, se kterými se mohl v Hradci ocitnout i americký letec. Jeho hrob byste však na pouchovském hřbitově hledali marně. V srpnu roku 1946 byly letcovy ostatky převezeny do Paříže.
Jaroslava Pospíšilová, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Poznámka Filipa Vojtáška:
Další informace k tomuto případu mi laskavě poskytl Joseph F. Chalker, historik 454. bombardovací skupiny. T/Sgt. Harry B. Kincaid (osobní identifikační číslo 35557270) se narodil v roce 1924 ve státě Indiana. Do armády vstoupil 17. června 1943 v Toledu, stát Ohio. Byl vyznamenán Air Medal s 1 Oak Leaf Cluster. Jeho ostatky byly exhumovány 12. srpna 1946 a uloženy do hrobu č. 9, řada 43, pole D na americkém vojenském hřbitově ve St Avold ve Francii.
Osádka letounu B-24J Liberator (sériové číslo 42-95522, přezdívka "Terrible Terry"), jehož cílem byla rafinérie ve Floridsdorf v severní část Vídně, měla dvanáct členů:
Capt. Richard E. Frey – pilot
1/Lt. Alvin S. Brody – 2. pilot
F/O Jonathan W. Shepard – hlavní navigátor jednotky
2/Lt. Albert Bender – operátor radaru
1/Lt. Robert H. Jensen – navigátor
2/Lt. Robert C. Slyder – bombometčík
T/Sgt. Harry B. Kincaid – palubní mechanik
T/Sgt. Donald J. Bucholtz – radioperátor
S/Sgt. Robert S. Haws – horní střelec
S/Sgt. Earle E. Kulhanek – boční střelec
S/Sgt. Edward J. Stanton – boční střelec
S/Sgt. Russell E. Mars – zadní střelec
Fry, Brody, Shepard, Bender a Bucholtz zahynuli při explozi granátu, který zasáhl přední část letounu, Kulhanek byl nalezen mrtvý v jeho troskách po dopadu na zem. Ostatní byli zajati a s výjimkou Kincaida přežili.
Pátrání Dan Johnsona po hrobech pěti výše uvedených padlých letcích, kteří jsou ale stále oficiálně vedeni jako "nezvěstní", ve Vídni bylo neúspěšné – viz B-24 Web Board.
Zdroj: CHALKER, Joseph F. Osobní sdělení, 7. a 8. února 2008
