NEW: 
Translation into English powered by Google
Proto je nemohlo překvapit, když asi ve čtyři hodiny odpoledne 16. dubna 1945 spatřili jeden americký letoun P-51 Mustang s černo-bílou šachovnicí na přídi, jak se blíží od západu. Brzy však poznali, že není něco v pořádku: nápadně ztrácel výšku a zanechával za sebou pruh černého kouře...
Mustang se nakonec zřítil na pozemku bývalého zahradnictví pana Buzka, u dnešní Evropské třídy, na dohled od ruzyňské zástavby. Jeho pilot, Capt. Robert B. Holmes ze 78th Fighter Group 8. letecké armády, na místě zahynul. Těžko říct, zda se pokoušel o nouzové přistání. Ve svém hlášení četníci ze stanice v Ruzyni konstatovali, že letoun "typu Mustang" shořel a jako čas havárie uvedli 16.15.
Když tam přiběhl tehdy 21letý Josef Strach, který bydlel poblíž, letadlo obklopoval již hlouček jiných lidí. Prý trvalo ještě nějakou dobu, než dorazili první němečtí vojáci, přestože jedna z posádek sídlila v ruzyňské škole. Mohl si tedy vše prohlédnout zblízka. V rozhovoru v roce 1993 vzpomínal, že na první pohled pilot neměl zjevné známky nějakého zranění, zdálo se, jako by usnul a nemohl se probudit... Stále seděl připoutaný, s hlavou pokleslou na prsou. Na ruce měl velké hodinky a za zády ochrannou pancéřovou desku.
Na místě havárie byla 16. dubna 2005 odhalena díky rodině Buzkových pamětní deska, která je stále přístupná (Foto autor)
Capt. Holmes byl ještě večer téhož dne v podstatě tajně, bez obřadu, pochován u zdi ruzyňského hřbitova (shodou okolností vedle byly později uloženy ostatky vlasovců, kteří v okolí padli během pražského povstání), a to do 6. srpna 1946, kdy bylo jeho tělo americkou vojenskou komisí identifikováno, exhumováno a převezeno na vojenský hřbitov nejprve do Francie a pak na Fort Snelling National Cemetery (sekce C-25, hrob č. 14327) ve státě Minnesota.
Místo, kde byl Capt. Holmes původně pohřben. (Foto autor)
Faksimile části seznamu exhumací v bývalém Československu se jménem Roberta B. Holmese
James E. Tudor, který se staral se dvěma kolegy o mustang Capt. Holmese, ho charakterizoval jako introvertního mladíka, který nekouřil, ani nepil, a měl přátelský vztah se svými mechaniky. "Když se Holmesova matka dozvěděl o jeho smrti, napsala mi s prosbou, že by se ráda dozvěděla podrobnosti. Adresa zněla: James Tudor, šéf pozemního personálu, někde v Anglii. Přesto dopis kupodivu došel v pořádku," vybavuje si J. Tudor.
Letoun Capt. Holmese (sér. číslo: 44-63214, imatrikulace: MX-R) na domovské základně 78. stíhací skupiny v anglickém Duxfordu v dubnu 1945 (Foto archiv autora)
Capt. Robert B. Holmes (uprostřed) obklopený svými mechaniky: Jamesem E. Tudorem (vlevo) a Robertem L. Thoutem. Pod kabinou je vidět svastika symbolizující Holmesovo vzdušné vítězství. (Foto archiv autora)
Během své poslední mise Capt. Holmes, který vedl červený roj 82th Fighter Squadron, měl poškodit pět neidentifikovaných německých letounů na neznámém letišti v prostoru "Praha-Plzeň", pravděpodobně v Mariánských Lázních (zde byl ostatně sestřelen Holmesův kolega – 2nd Lt. Fred R. Swauger ze žlutého roje téže perutě). 82th Fighter Squadron se podle všech indicií nakonec ocitla i nad ruzyňským letištěm. Osudným se Holmesovi stal zásah flakem, který byl umístěn poblíž.
Podle kroniky 78th Fighter Group od Garryho Frye byl Capt. Holmes přidělen k 82th Fighter Squadron 18. prosince 1944, ovšem již 21. listopadu v okolí Hannoveru sestřelil Bf 109. Tento rozpor lze vysvětlit s pomocí statistického přehledu 8. letecké armády od Kenta D. Millera: V té době byl Capt. Holmes sloužil u štábní letky skupiny. Od 2. února 1945 působil jako velitel C letky 82th Fighter Squadron.
Část křídla (Foto sdružení Letecký archiv via Pavel Krejčí)
Úlomek plechu se zbytky zeleného nátěru (Foto autor)
Zdroje:
FRY, Garry L. Eagles to Duxford : The 78th Fighter Group in World War II. St. Paul : Phalanx, 1991, s. 107 a 133.
MILLER, Kent D. Fighter units & pilots of the 8th Air Force : September 1942-May 1945. Atglen, PA: Schiffer Pub., 2001. Volume 1, Day-to-Day Operations – Fighter Group Histories, s. 292-293.
FOUD, Karel, KRÁTKÝ, Vladislav, VLADAŘ Jan. Poslední akce. Plzeň : Nava, 1997, s. 34-35
STRACH, Josef. Osobní sdělení z 20. června 1993.
TUDOR, James E. Dopis z 12. července 1993
SHEPARD, Curtis. Osobní sdělení z 4. března 2009
PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech : Nálety na hlavní město za druhé světové války. Cheb : Svět křídel, 2008, s. 307.
Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství Praha, karton č. 904, inv. č. 6759/45
