NEW: 
Translation into English powered by Google
Celkem čtyřikrát byly za druhé světové války vyslány americké těžké bombardéry nad středočeský Kolín (24. srpna, 28. prosince 1944, 15. března a 18. dubna 1945) s úkolem zničit zdejší rafinérii Vacuum Oil Company a další průmyslové podniky a seřaďovací nádraží. Do prvního důkladného zpracování tohoto tématu se pustili regionální historici Ladislav Jouza a Michal Plavec.
NEW: Translation into English powered by Google
Na hloubkových útocích v českých zemích za druhé světové války se podílelo především těchto pět typů spojeneckých letounů (je třeba brát v úvahu, že údaje v tabulce nemusejí platit u všech vyráběných verzí):
NEW: Translation into English powered by Google
NEW: Translation into English powered by Google
NEW: Translation into English powered by Google
V letecké bitvě nad Jindřichohradeckem dne 24. srpna 1944 sestřelili němečtí stíhači nad Číměří americký bombardovací letoun typu B-24G Liberator (sériové číslo 42-78376, přezdívka Little Gismo II) od 776. perutě 464. bombardovací skupiny 15. letecké armády. Dosud se soudilo, že zahynuli dva američtí letci – ostatně to oficiálně oznámily i německé úřady (Číměř tehdy ležela na území, které bylo po mnichovské dohodě připojeno k Německu). Zbylých osm členů osádky přežilo.
NEW: Translation into English powered by Google
V Museum of Flight v Seattle ve Spojených státech se minulý týden byla uspořádána panelová diskuse s pěti bývalými příslušníky 368. stíhací skupiny: Johnem Baerem, Georgem Sutcliffem, Rupertem Maxwellem, Walterem Scottem a Vernem Powersem. Další pozvaný, Carlos Talbott, se musel omluvit.
NEW: Translation into English powered by Google
Poslední útok zažila železniční stanice v Březnici (okr. Příbram) asi v 9 hodin 29. dubna 1945. Hloubkaři se tentokrát zaměřili na odstavený vojenský transport, který údajně převážel archiválie z Berlína (?) a který byl doprovázen 100člennou posádkou. Její velitel se prý marně domáhal toho, aby vlak mohl pokračovat v jízdě. Hloubkaři usmrtili čtyři vojáky a deset dalších bylo těžce zraněno. Staniční kronika neupřesňuje, zda byla zasažena i lokomotiva – zřejmě proto, že žádná nebyla u vlaku připojena, ani to, zda vznikly jiné škody.
Zdroj: Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 5, Březnice
NEW: Translation into English powered by Google
Ještě devatenáct hodin poté, co vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa (minutu po půlnoci na 9. května 1945), zaútočily sovětské bitevní (nebo bombardovací?) letouny na Byšice, Dolní Cetno a Krnsko na Mělnicku, aniž by bylo jasné, zda se zde nacházely vůbec nějaké německé jednotky.
NEW: Translation into English powered by Google
English version Did strafers destroy also this bus?
Doporučuji snímky následků dvou náletů amerických bombardérů na dolní a horní nádraží v Karlových Varech (17. a 19. dubna 1945) z archivu zdejšího známého fotografa Jaroslava Houfa.
NEW: Translation into English powered by Google
Brandon C. Nuttall založil webovou stránku či blog o svém otci, který sloužil u 362. stíhací skupiny 9. letecké od října 1944 do 18. března 1945, kdy byl sestřelen (jak jinak než flakem) nedaleko Bad Kreuznachu v Německu. Zranil se a byl zajat. V nemocnici zůstal však jen několik dní, než do města dorazila americká armáda.
B. Nuttall získal a zpřístupnil záznamy o všech bojových akcích (tzv. log book), které 1/Lt Brandon C. Nuttall podnikl, příslušné hlášení o nezvěstné osádce (Missing Air Crew Report) a sérii zajímavých fotografií.
Mimochodem, v log book se tzv. ozbrojený průzkum, to jest hloubkový útok, nazývá jako "armed reky", dosud jsem se setkal s "armed recce", zkráceno z "armed reconnaissance mission".
Copyright © Filip Vojtášek 2006-2009
E-mail: hloubkari[@]seznam.cz
ISSN 1802-0666
