NEW: 
Translation into English powered by Google
Pět minut po osmé hodině ranní 22. dubna 1945 zastihli hloubkaři na seřaďovacím nádraží v Berouně dva nákladní vlaky č. 8871 a 6108. Obě lokomotivy (434.0163 – výtopna Rakovník a 534.034 – výtopna Praha-Vršovice) byly zasaženy pouze třikrát, resp. pětkrát a zůstaly provozuschopné. Při útoku byly poškozeny rovněž dva služební vozy. Zato pět vagonů z odstaveného transportu č. 7843064 naložených municí shořelo. Nikdo nebyl zraněn.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
NEW: Translation into English powered by Google
K dalšímu rannímu útoku 22. dubna 1945 došlo v 7.43, a sice na trati Tábor-Ražice, konkrétně v úseku mezi Ražicemi a Putimí (okr. Písek) u kilometrovníku 1.1, byl napaden osobní vlak č. 1011. Lokomotiva č. 434.1160 příslušející výtopně v Táboře a vagon č. Bw 2-2147 byly prostříleny. Osm cestujících utrpělo zranění, z toho šest vážné. Rovněž bylo přerušeno telefonní a telegrafní vedení.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
NEW: Translation into English powered by Google
Tři hloubkaři si vzali 1. dubna 1945 na mušku nákladní vlak č. 6244 u Slepotic (okr. Pardubice) mezi stanicemi Uhersko a Moravany na trati Kolín-Česká Třebová (kilometrovník 289.141). V úředním hlášení je uvedeno jako přesný čas útoku 14.16 hodin. Lokomotiva č. 52 283 z výtopny Česká Třebová byla vyřazena z provozu. Strojvedoucí František Bezděk a topič Jindřich Javanský byli zabiti. Cisternový vůz č. Halle 597294 s denaturovaným lihem byl prostřílen – otvory byly ucpány dřevenými kolíky. Telegrafní a telefonní spojení bylo na několika místech přerušeno.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1034-45
Byl 2/Lt Turner skutečně zajat?
NEW: Translation into English powered by Google
2/Lt Frederick W. Turner Jr (377. FS, 362. FG, 9. USAAF), který nouzově přistál nedaleko Mirotic (okr. Písek) během útoku na kolonu německých uprchlíků a vojáků 29. dubna 1945, byl údajně zajat, uvádí Karel Donát ve svém článku v časopise Historie a plastikové modelářství s odvoláním na americké archivní dokumenty. Současně zdůrazňuje, že jeho pohyb poté, co se mu dostalo pomoci ze strany místních obyvatel, je obestřen tajemstvím. V oficiální seznamu amerických vojáků zajatých na území tehdejšího Československa (celkem jich bylo 286), který zpřístupňuje na webu americký Národní archiv, ale nemusí být samozřejmě úplný, však nikdo jménem "Turner" nefiguruje...
Zdroj: DONÁT, Karel. Poslední ztráty amerického letectva na našem území. Historie a plastikové modelářství. 1999, roč. 9, č. 8, s. 22-26.
NEW: Translation into English powered by Google
Záznam o útoku hloubkařů 30. dubna 1945 najdeme také v kronice Třebotova (okr. Praha-západ). Na hlavní silnici byly ten den lehce zraněny dvě osoby: paní Petráková v obchodě (čp. 111) a chlapec Miloslav Růžička před domem čp. 160. Další škody byly způsobeny na hospodářských zvířatech – rolník Otakar Šůra (čp. 71) přišel o dva koně, Jiří Klapka (čp. 39), Jan Jehně (čp. 71) a Antonín Mejstřík, mlynář ze Solopysk (sousední obec, ležící jižně od Třebotova), o jednoho koně a pan Rábl ze Solopysk o jednu krávu. Podle koňského řezníka Hirsche z Prahy muselo být tehdy v kraji utraceno kolem 50 koní.
Zdroj: Pamětní kniha obce Třebotov, s. 155
NEW: Translation into English powered by Google
Povoz tažený koňmi s vojenským nákladem, který právě vyjel s Hostimi (okr. Beroun) směrem na Beroun, se stal kořistí jednoho hloubkaře 25. dubna 1945 v 8.30 hodin. Oba koně byli usmrceni, kočí (maďarské národnosti) byl těžce zraněn. Rozsah poškození vozu a nákladu nebyl ve zprávě berounského okresního úřadu blíže určen, ale Kristýna Ouředníková z Hostimi čp. 3 nárokovala kompenzaci v celkové výši 50 000 korun.
Zdroj: SOkA Beroun, fond Okresní úřad v Berouně, pres. 237/1945
Cerhovice, 21. dubna 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Na protektorátní silnici Praha-Plzeň nedaleko Cerhovic (okr. Beroun) byla 21. dubna 1945 ve 13.10 hodin napadena tři vojenská nákladní vozidla. Dvě z nich (vezoucí palivo a munici – poznávací značky WL 168919 a WL 484836) zcela shořela, třetí s pneumatikami (WH 22191) bylo poškozeno. Útok si vyžádal dvě mrtvé ženy a tři zraněné (všechny německé národnosti).
Zdroj: SOkA Beroun, fond Okresní úřad v Berouně, pres. 237/1945
NEW: Translation into English powered by Google
Větší množství nákladních vagonů z vlaku stojícího ve stanici Milín (okr. Příbram) ve směru na Příbram bylo zasaženo dvěma hloubkaři (ze šestičlenné skupiny) 1. května 1945 mezi 10 a 10.30 hodin. Podle četnické relace, která se nezmiňuje o osudu lokomotivy, byl jeden vůz se sudy naplněnými lihem zapálen, ale železničnímu personálu se podařilo zabránit tomu, aby se oheň rozšířil, a tak nevznikly v podstatě žádné škody. Stejně tak nebyl při útoku nikdo zraněn. Provoz na trati Zdice-Protivín byl zachován bez omezení.
Zdroj: Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství Praha, karton č. 904, inv. č. 7737/45
NEW: Translation into English powered by Google
Stanice Kaznějov (okr. Plzeň-sever) na trati Plzeň-Žatec byla poprvé hloubkaři napadena 17. dubna 1945 v 9.25 hodin. Cílem se staly dva nákladní vlaky č. 7544 a 7558. Všechny tři lokomotivy – č. 534.029, 534.066 a 524.0104 – byly vyřazeny z provozu. Při útoku zemřel jeden voják a další byl těžce zraněn. Pět vagonů u vlaku č. 7558 bylo zapáleno – čtyři se podařilo uhasit, na posledním shořelo jedno vojenské vozidlo, samotný vagon byl lehce poškozen.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
NEW: Translation into English powered by Google
Ve stanici Putim (okr. Písek) byla 20. dubna 1945 v 8.25 hodin vyřazena z provozu lokomotiva č. 524.016 u vlaku č. 10179. Rovněž bylo poškozeno 22 vozidel wehrmachtu naložených na plošinových vagonech z odstavených transportů č. 6183102 a 247307. Nikdo nebyl zraněn.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
NEW: Translation into English powered by Google
Na okresní silnici mezi Nepomukem a Třebčicemi (okr. Plzeň-jih) bylo 15. února 1945 kolem poledne napadeno vojenské nákladní auto a civilní koňský povoz. Čtyři vojáci a jeden protektorání občan byli těžce zraněni, oba koně usmrceni a vozidlo bylo zapáleno.
Zdroj: Národní archiv, fond Úřad říšského protektora, BdO Ic 1939-1945, karton č. 50, kat. č. 246, E.-Sammelmeldung für den 15. Februar 1945
Dobřichovice, 26. dubna 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Deponovaný transport s maďarskými vojáky v Dobřichovicích (okr. Praha-západ) se stal cílem hloubkařů znovu 26. dubna 1945 odpoledne. Ve staniční kronice se o této události dočteme následující sugestivní líčení: "Před 15. hodinou se objevily jednotlivé americké stíhačky s červenou hlavou, přesně v 15 hodin celá formce o patnácti strojích zahájila od Všenor útok. Palba byla strašná, kulky zametaly celé kolejiště, třískaly do všech vozů i do betonového plotu, hvízdaly na všech stranách. Byli jsme ukryti v příkopu za nádražním hostincem pod zahradní zdí, přes kterou rovněž hvízdaly kulky. Po odpálení salvy se letadla zvedla přímo nad nádražím do výše, zakroušila zpět do Všenor a přešla znovu do útoku. To trvalo plných 25 minut, kdy konečně letadla odletěla."
Pět nákladních vagonů naložených leteckými motory, náhradních dílů pro motorová vozidla apod. bylo zapáleno. Čtyři se podařilo železničářům uhasit, pátý – Karlsruhe 35256 s municí a zbraněmi – sice po jejich návratu jen slabě doutnal na střeše, ale byl ponechán svému osudu, přestože přednosta stanice naléhal na své podřízené a četníky, aby byl vůz zachráněn. Následná exploze poškodila i jiné vagony, jedna střela zasáhla i kancelář.
Zdroj: Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 9, Dobřichovice
NEW: Translation into English powered by Google
Transport přepravující vojsko a automobily byl napaden a – podle kroniky stanice Horažďovice-Babín – "rozstřílen" v ranních hodinách 20. dubna 1945 u Vimperka, aniž by byly uvedeny podrobnosti o škodách. O den dříve se prý srazil s osobním vlakem č. 425, který přijížděl od Plzně.
Zdroj: Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 1, Horažďovice-Babín
Popelín, 28. prosince 1944
NEW: Translation into English powered by Google
Stejné místo, stejný cíl, ale jiné datum: Ve stanici Popelín (okr. Jindřichův Hradec) na trati Veselí nad Lužnicí-Havlíčkův Brod bylo 28. prosince 1944 ve 13.15 zasaženo 17 odstavených prázdných cisternových vagonů vskutku s mezinárodním zastoupením: jedenáct spravovaly Říšské dráhy, ostatní patřily protektorátním, belgickým a italským drahám, u dvou vozů nebyla zjištěna příslušnost. Žádné oběti nebyly hlášeny.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 3088-44
Lysá nad Labem, 3. března 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Hloubkaři zastihli 3. března 1945 v 10.45 osobní vlak č. 5912 při odjezdu z Lysé nad Labem do Čelákovic u kilometrovníku 3.7. Lokomotiva č. 354.1138 z výtopny Praha-Vltavské (dnes Hlavní) nádraží a služební vůz Ce 3-3001 byly zcela prostříleny. Útok zaplatil životem topič František Čvančara, čtyři osoby byly zraněny (vlakvedoucí Václav Ševčík, průvodčí Josef Vondráček, Oto Svoboda a Josef Dvořák, kteří byli převezeni do nymburské nemocnice), lehké zranění utrpěl průvodčí Bohumil Volejník.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-20826-45
Koněprusy, 25. dubna 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Na silnici spojující Koněprusy (okr. Beroun) a Měňany překvapili hloubkaři 25. dubna 1945 v 8.55 dvě nákladní auta wehrmachtu. První (poznávací značka WH 258263) bylo sice zasaženo, ale schopné pokračovat v jízdě, zato druhé, naložené kabely a palivem, ihned začalo hořet a narazilo do blízkého mostu, přes nějž vedla úzkorozchodná dráha s Koněprus do cementárny v Králově Dvoře. Oheň z vozu přeskočil na pražce, ale vážné následky to de facto nemělo – provoz na trati byl přerušen poté, co byla při náletu na Beroun 17. dubna 1945 poškozena její infrastruktura.
Zdroj: SOkA Beroun, fond Okresní úřad v Berouně, pres. spisy 237/1945
NEW: Translation into English powered by Google
Na protektorátní silnici v obci Mořina (okr. Praha-západ) zaútočili hloubkaři 30. dubna 1945 v 9 hodin na autobus poznávací značky PD-11501, který provozoval Štefan Micka. Vozidlo bylo lehce poškozeno. Střelba zasáhla také nedaleko stojící kolotoč a houpačky Jana Wertheima. Jeho žena Marie byla těžce zraněna.
Ve druhém případě šlo pravděpodobně o nešťastnou náhodu. Nepředpokládám totiž, že by se piloti domnívali, že pod plachtou pouťových atrakcí se ukrývají nepřátelští vojáci nebo nějaký objekt vojenského významu. I když je pravda, že dobové prameny zaznamenaly útoky na různé kuriózní "cíle"...
Zdroj: SOkA Beroun, fond Okresní úřad v Berouně, pres. spisy 237/1945
Osudná střelba vojáků po hloubkařích
NEW: Translation into English powered by Google
Útok na osobní vlak č. 2114 na zastávce Praha-Horní Měcholupy 1. dubna 1945, který začal podle podrobného hlášení přesně ve 14.01, probíhal zpočátku podle obvyklého scénaře. U lokomotivy č. 456.007 (výtopna Praha-Vršovice) bylo napočítáno asi 70 průstřelů a byla okamžitě vyřazena z provozu. K žádným obětem při tom nedošlo. V posledním vagonu však jeli tři vojáci, kteří se rozhodli opětovat palbu kulometem. Při dalším průletu byl hloubkaři (celkem se jich mělo této akce zúčastnit šest) proto zasažen jeden vagon, v němž se zřejmě podle pilotů vojáci nacházeli.
Zahynuli dva cestující – Jiří Ráž a Čeněk Šrajbr (oba z Prahy) a čtyři byli těžce zraněni (včetně jednoho příslušníka náhradního a výcvikového praporu SS z Ruzyně – relace se nezmiňuje o tom, zda patřil k "obráncům" napadeného vlaku). Topič Václav Tichý a průvodčí Jan Žádník utrpěli lehké zranění. Kromě Žádníka, který byl ošetřen na místě a pokračoval ve službě, byly zraněné osoby převezeny do vinohradské nemocnice.
Podle očitého svědka Karla Cíglera, který podle svých slov v hloubkařích rozpoznal typ P-51 s červeným krytem motoru a částečně s khaki zbarvením, vyděšení lidé seskakovali z vagonů, které měly rozbitá okna a množství otvorů po kulkách a rychle se snažili dostat do bezpečí. Jeden z projektilů se prý zavrtal do obruče kola lokomotivy. Naštěstí v tuto denní dobu bývaly vlaky směřující ven z města málo obsazeny – pokud by došlo k napadení později odpoledne, zcela jistě by byly oběti větší.
K vlaku byla připojena jako náhradní lokomotiva ta, která dosud táhla vlak č. 2116, jenž mezitím dorazil do stanice Praha-Uhříněves a pro který byla objednána lokomotiva ve vršovické výtopně. Vlak č. 2114 se vydal na další cestu se zpožděním 121 minut.
Zdroje:
Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-21176-45
Osobní sdělení Karla Cíglera, 25. června 1993
NEW: Translation into English powered by Google
U semaforu ve stanici Chotoviny (okr. Tábor), trať Benešov-České Budějovice, byl 4. dubna 1945 v 13.50 zasažen osobní vlak č. 903. Lokomotiva č. 464.043 z výtopny Veselí nad Lužnicí byla prostřelena celkem 110krát a samozřejmě musela jít do opravy. Hloubkaři poškodili čtyři vagony a také stěnu nádražního skladiště. Nikdo z personálu ani cestujících neutrpěl zranění.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-21203-45
NEW: Translation into English powered by Google
Poblíž Mikulčic (okr. Hodonín) na trati Břeclav-Přerov byl hloubkaři 7. dubna 1945 v 9.50 zcela zničen cisternový vlak Lg 10801 tvořený 25 vagony. Lokomotiva (č. 344.136) však jako zázrakem tentokrát vyvázla jen s lehkým poškozením, které neznamenalo okamžité znehybnění, a proto se strojvedoucí Viktor Dufek rozhodl pokračovat v jízdě do Hodonína.
Požár zabránil pochopitelně zjistit aktuální rozsah škod na kolejích a podloží tratě, zato veškeré vedení v úseku Moravská Nová Ves-Lužice bylo přerušeno. Útok hloubkařů na hořící vlak se opakoval v 10.40, o dvacet minut později u kilometrovníku 100.7 také na lokomotivu, která měla ale znovu štěstí a nakonec dorazila do Hodonína.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-21235-45
Článek o smrti 2/Lt Kigginse u Slatiny
NEW: Translation into English powered by Google
Ferdinand Novotný mě upozornil na článek (vyšel v Aktualitách Slatiny v dubnu 2005; formát PDF), který pojednává o smrtelné havárii 2/Lt Williama L. Kigginse u Slatiny (dnes městská část Brna) 11. října 1944. Jeho letoun byl sestřelen při útoku na zdejší letiště.
NEW: Translation into English powered by Google
Bez obětí se obešel útok neupřesněného počtu hloubkařů na Popelín (okr. Jindřichův Hradec) 1. dubna 1945. Ve stanici ležící na trati Veselí nad Lužnicí-Havlíčkův Brod (konkrétně v úseku Jindřichův Hradec-Horní Cerekev) prostříleli v 15.01 deset prázdných cisternových vagonů. Kromě toho bylo přerušeno elektrické a telefonní vedení.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1034-45
Huštěnovice, 19. listopadu 1944
NEW: Translation into English powered by Google
Osamocený hloubkař zaútočil 19. listopadu 1944 v 10 hodin na osobní vlak č. 5809, který právě stál ve stanici Huštěnovice (okr. Uherské Hradiště) ležící na trati Přerov-Břeclav. Lokomotiva č. 52 3746 z výtopny Přerov inkasovala nejméně 20 zásahů a byla vyřazena z provozu. Přitom zemřel cestující pan Ztratil a byl zraněn průvodčí František Titl, který byl odvezen do nemocnice v Uherském Hradišti.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 3436-44
Zdická výtopna přišla nejméně o 23 lokomotiv
NEW: Translation into English powered by Google
Hloubkové útoky se podepsaly především na rapidním poklesu stavu provozuschopných lokomotiv u protektorátních drah. O tom, v jaké rozsahu se tak stalo, mohu je spekulovat, protože nemám, bohužel, k dispozici jednak tabulkové počty lokomotiv příslušejících k jednotlivým výtopnám v roce 1945 (ani nevím o tom, že by existovaly, ale budu pátrat dál), jednak přesný počet lokomotiv, jež byly z té které výtopny vyřazeny z provozu. Avšak i neúplné údaje svědčí o účinnosti hloubkařů. Jako příklad můžeme uvést výtopnu Zdice (okr. Beroun). Podle hlášení železničních úřadů přišla v březnu a dubnu 1945 o 23 strojů (z toho devět 17. dubna 1945), další tři byly poškozeny. S určitostí lze prohlásit, že tato čísla představují pouze spodní hranici, protože tvrdé údery Američané Zdicím zasadili hlavně 19. a 29. dubna 1945 (v prvním případě mělo být zasaženo až 15 lokomotiv), ale nejsou známy podrobnosti nutné k tomu, aby bylo možné ztráty blíže kvantifikovat.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
Bez protektorátního lexikonu obcí se neobejdeme
NEW: Translation into English powered by Google
Jelikož úředním jazykem protektorátní veřejné správy byla němčina, je samozřejmé, že všechny názvy obcí a měst obsažené v oficiálních dokumentech týkajících se hloubkových útoků byly uváděny také v německém znění. Pokud se chceme dozvědet jejich české ekvivalenty, musíme sáhnout po dobovém lexikonu obcí – Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren z roku 1940 (jeden exemplář lze půjčit do studovny Národní knihovny, jiné jsou k dispozici jako důležitý referenční zdroj v regionálních archivech). Elektronická verze je přístupná na adrese http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html, ale má to jeden háček: musíme znát okres, v němž daná obec ležela...
Rokycanské nádraží po útocích hloubkařů
NEW: Translation into English powered by Google
Vzácný poválečný nedatovaný snímek, který mi laskavě umožnil zveřejnit železniční historik Miroslav Petr, zachycuje zničené vagony na nádraží v Rokycanech následkem opakovaných útoků hloubkařů v dubnu a květnu 1945.
Foto archiv Miroslava Petra
Z prostřeleného cisternového auta teklo víno
NEW: Translation into English powered by Google
Jaroslav Valenta ve svém článku o konci války v Praze-Horních Počernicích, který byl otištěn v místním zpravodaji v roce 2005, vzpomíná na jeden úsměvný případ útoku hloubkařů v okolí: "V dubnových dnech bylo takto zničeno německé cisternové auto poblíž samoty Sichrova. Nepřeváželo však pohonné hmoty, ale víno. A protože byl krásný den a v polích pracovalo mnoho lidí, seběhli se kolem auta a každý chytal víno z prostřelené nádrže do všeho, co měl zrovna po ruce. Někdo do bandasky nebo láhve od svačiny, jiný do klobouku, ale i do holinek. Od Počernic přijeli dokonce na kolech občané s kbelíky a plechovkami, a kdo nic neměl, nastavil rovnou ústa a pil z otvoru po kulce. Samozřejmě, že to skončilo špatně. Plno lidí, kteří nebyli ve válce zvyklí na silný alkohol, zůstalo ležet v okolí a navečer si je ženy odvážely domů na vozících a trakařích."
Hloubkaři pracují velmi dobře, psal rokycanský kronikář
NEW: Translation into English powered by Google
Jak jsem již dříve napsal, kroniky je nutné považovat za užitečný zdroj informací o hloubkařích, navzdory některým pochopitelným věcným chybám. Obsahují totiž často zajímavé detaily o způsobených škodách, které se přirozeně neobjevují v úředních hlášeních, případně vyjadřují "veřejné mínění" o těchto událostech, které nepochybně ovlivňovaly každodenní život lidí v českých zemích.
Takto např. reagoval rokycanský kronikář na první sérii útoků v okolí 15. února 1945: "Letěli osm metrů nad zemí, podél trati, přes stráň, městu se vyhnuli, zničili a poškodili lokomotivy na trati Mirošov-Nezvěstice, mezi Zbirohem a Holoubkovem ... Před palbou kulomety dali znamení červeným praporkem ... Hloubkoví letci způsobili značný rozruch mezi obyvatelstvem, neboť poprvé jsme spatřili tyto letce-akrobaty při jejich práci. Spustí se ze značné výšky prudce-střemhlav k zemi a začnou řádit, rány z kulometů přímo prší ... Pracují velmi dobře."
Zdroj: SOkA Rokycany, Kronika města Rokycan 1938-1947 (IV. díl), s. 130a
