NEW: 
Translation into English powered by Google
K obětem pilotů 48. perutě 14. stíhací skupiny 15. USAAF 1. března 1945 se zařadil i jedoucí cisternový vlak č. W 96880 mezi stanicemi Podivín a Zaječí (okr. Břeclav) na trati Brno-Břeclav. Podle kroniky brněnského dopravního úřadu většina z 30 vagonů shořela.
Jan Mahr mi laskavě poskytl podrobnosti uvedené v příslušném Narrative Mission Report: Na vlak zaútočila konkrétně červená letka, zatímco modrá a zelená zajišťovaly její krytí. Lt Col. Hugh A. Griffith, velitel perutě, který byl sestřelen 31. března 1945 a zůstal nezvěstný do 7. dubna, si připsal na konto šest zničených cisternových vagonů, 2/Lt Biallas vyřadil lokomotivu, zničil čtyři cisternové vagony a dva nákladní poškodil a 1/Lt. Anderson nárokoval zničení jednoho cisternového a dvou nákladních vagonů.
Zdroje:
MAHR, Jan. Osobní sdělení 31. srpna 2006
Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 4, Dopravní úřad Brno, s. 98
NEW: Translation into English powered by Google
Ve stanici Olšany (dnes Pačejov; okr. Klatovy) na trati Plzeň-České Budějovice byl od 22. dubna 1945 deponován nákladní vlak s dvaceti vagony naloženými spisovým materiálem a psacími stroji evakuovanými z německého ministerstva letectví. Dne 24. dubna 1945 na něj mezi 13.30 a 13.45 zaútočili ze severu čtyři hloubkaři. Kulomety zapálili čtyři vagony (včetně jednoho cisternového s naftou) a tři prázdné cisternové prostříleli. Z německé posádky nebyl nikdo zraněn. Předtím však dopadly dvě pumy do obce poblíž řeznictví Jana Mautvice a obchodu se smíšeným zbožím Václava Zachardy. Jeho 11letá dcera Božena Zachardová byla zraněna do nohy, střepiny usmrtily 15letého Josefa Švehlu, vnuka pana Mautvice. Oba domky nebyly vážně poškozeny, jen tlaková vlna rozbila okna.
Podle štábního strážmistra Emanueala Podskalského obě děti doplatily na svou zvědavost – během útoku vyběhly ven. Jak dále vypověděl, na místo přivolaným hasičským jednotkám z okolí se nepodařilo dostat požár pod kontrolu, pouze se snažily háky stahovat balíky z vagonů na zem. Hasiči zjevně projevovali nechuť zachraňovat německý majetek...
Zdroj: SOA Plzeň, fond Fondy veřejné bezpečnosti z bývalého kraje Plzeň 1849-1960, okresní oddělení MV Horažďovice , inv. č. 5, Pamětní kniha stanice Pačejov
Horní Bříza, 17. dubna 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Ve stanici Horní Bříza (okr. Plzeň-sever) na trati Plzeň-Žatec byly 17. dubna 1945 kolem 9.15 vyřazeny z provozu celkem tři lokomotivy: dvě z vlaku 1604 (354.7114 a přípřež 524.2102) a třetí z vlaku 322 (464.053, která měla namířeno do Plasů pro vodu). Cílem útoku se stal rovněž vojenský transport č. 199130. Všechny vagony byly prostříleny a jeden zcela shořel. Přitom byli zabiti dva vojáci a dvanáct zraněno.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1380-45
Autentická kresba zachycuje situaci při útoku
NEW: Translation into English powered by Google
Ukázka pečlivosti protektorátní železničních úředníků v podobě úhledné kresby přiložené k podrobnému hlášení o útoku na stanici Čistá (okr. Rakovník) dne 3. dubna 1945.
Zdroj: SOA Plzeň, Archiv Jihozápadní dráhy Plzeň, inv. č. Z-21187/45
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad - shrnutí
NEW: Translation into English powered by Google
Shrnuji vše podstatné. co vyplývá jednak z archivních pramenů domácí a americké provenience, jednak z diskuse (pohříchu místy ne příliš věcné) mezi "kornelem" a Michalem Plavcem, kterou najdeme u předchozích dílčích příspěvků na toto téma.
Je nezpochybnitelným faktem, že 22. dubna 1945 se kolem 9. hodiny u Velkého Oseka (okr. Nymburk; asi sedm kilometrů jihovýchodně od Poděbrad) zřítilo dvoumotorové německé letadlo typu Junkers Ju 188 a shořelo. Nikdo z osádky se nezachránil.
Dosud není spolehlivě objasněna příčina havárie. Četnická relace sice uvádí, že letoun byl sestřelen dvěma hloubkaři, ale v Evropě ten den byla uznána pouze dvě vzdušná vítězství (shodou okolností obě nárokovaná piloty 9. USAAF), avšak vždy v prostoru ležícím za hranicemi českých zemí: první (údajně dvouplošník Fokker D-VII) tři kilometry severně od Eibenstocku v Sasku (395. peruť 368. stíhací skupiny) a Ju 88 (353. peruť 354. stíhací skupiny) čtyři kilometry východně od Regensburgu, tj. 160, resp. 225 kilometrů od Velkého Oseka. I když vezmeme v úvahu možnou navigační chybu, stále je velmi nepravděpodobné, že šlo o popsanou událost.
Oba pánové mají odlišné hypotézy ohledně příslušnosti letounu:
1. Hypotéza Michala Plavce, k níž se přikláním i já: Letoun s kódovým označením T2+AH patřil štábu skupiny dálkového průzkumu č. 3 (Stab/FAG 3) či některé z jeho podřízených jednotek – např. 1(F)/122
2. Hypotéza kornela: Letoun patřil spíše narychlo sestavené Gruppe Herzog, která měla za úkol zásobovat obklíčené německé jednotky ve Vratislavy. Kornel současně zpochybňuje věrohodnost svědecké výpovědi citované v Plavcově knize tykající se rozpoznání letounu. Podle M. Plavce však Gruppe Herzog v inkriminovaném dni neměla ve výzbroji jediný Ju 188.
NEW: Translation into English powered by Google
Sedm letounů zaútočilo osm minut po osmé hodině ranní 22. dubna 1945 na lokomotivní vlak č. 90760 ve stanici Žiželice (dnes příslušející obci Převýšov; okr. Hradec Králové), která leží na trati Velký Osek-Hradec Králové. Stroj č. 344.133 z výtopny Chlumec nad Cidlinou byl vyřazen z provozu, nikdo neutrpěl zranění. Střelbou byla poškozena přijímací budova a obytné místnosti a přerušeno elektrické vedení.
Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4767, inv. č. 1305-45
Protektorátní tisk: pokyny pro cestující napadených vlaků
NEW: Translation into English powered by Google
Na rozdíl od náletů bombardéry protektorátní tisk hloubkové útoky až na výjimky ignoroval. Jednou z nich bylo zveřejnění pokynů pro cestující, jak se chovat při napadení vlaku, ve Večerním Českém slově 30. prosince 1944 (dost možná šlo o reakci na několik útoků před dvěma dny s mnoha oběťmi na životech). Zdůrazňuje se v nich mj., že železniční přeprava není po vyhlášení leteckého poplachu zastavena a je přísně zakázáno svévolně vystoupit z vlaku nebo použít záchrannou brzdu v případě nebezpečí.
Při náletu težce poškozena výtopna v Táboře
NEW: Translation into English powered by Google
Druhý pumový útok hloubkařů (hlášení německé uniformované policie jejich počet upřesňuje na osm) v pěti dnech postihl Tábor 29. dubna 1945 asi ve 13.25. Ve srovnání s předchozím náletem byly tentokrát silněji zasaženy stanice i městská zástavba. Výtopna byla ze dvou třetin zničena, další škody vznikly v dílně a kotelně, telefonní spojení a vedení vysokého napětí přerušeno. Vozovému parku hloubkaři způsobili následující ztráty: 18 lokomotiv bylo vyřazeno z provozu, dva motorové vozy a 22 vagonů bylo težce poškozeno.
Dva drážní zaměstnanci – průvodčí Limburský a telegrafista Uhlíř – byli zabiti střepinou před nádražím, dalších dvanáct jejich kolegů bylo zraněno. Kronika města zmiňuje ještě jednu oběť: staršího Němce (asi uprchlíka), který byl nalezen na vozovce u Černých mostů (při jižním výjezdu ze stanice, vedou přes ně trati do Českých Budějovic, Jihlavy a Bechyně).
Čtyři domy (podle staniční kroniky dvacet) na Blanickém předměstí (čp. 1042, 1043, 1044 a 1055) byly pobořeny, tlaková vlna rozbila okna a poškodila střechy domů např. v Jeronýmově ulici. Část pum dopadla neškodně do rybníka Jordán. Z celkového počtu dvanácti pum nevybuchly dvě.
Ve stejnou dobu hloubkaři napadli kulomety také vojenskou kolonu na silnici ve směru na Písek, jeden kilometr západně od předměstí Klokoty. Dva muži a deset koní bylo zastřeleno, šest koní bylo zraněno.
Zdroje:
SOkA Tábor, Pamětní kniha města Tábor, s. 377-378.
Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství Praha, karton č. 904, inv. č. 7728/1945
NEW: Translation into English powered by Google
Pravděpodobně stejné letouny jako v případě zastávky Myslíč zaútočily 4. dubna 1945 kolem 14. hodiny na dva nákladní vlaky č. 6044 a 6474 v Benešově. Obě lokomotivy (výtopna Tábor) byly vyřazeny z provozu: 264.126 (ve stanici Benešov; dva zásahy) a 434.2237 (u hradla Tužinka, směrem na Čerčany; 40 zásahů). Dále bylo poškozeno pět cisternových vagonů (tři německé a po jednom francouzském a italském) z vlaku č. 6044.
Zdroj: Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik, karton č. 2, Benešov
NEW: Translation into English powered by Google
Na webu Pismák autor vystupující pod přezdívkou fungus2 (je celkem plodný a letectví ho zřejmě zaujalo) publikoval povídku Kotláři. Má dvě postavy – piloty Kena Brichtu a Franka Matsona, kteří zaútočili na vlak chráněny flakem. Upřímně řečeno, nejsem si jistý, co si mám myslet...
Pumy způsobily velké ztráty mezi "národními hosty"
NEW: Translation into English powered by Google
Až do 24. dubna 1945 se Tábora, důležité železniční křižovatky na trati Praha-České Budějovice, letecká válka v podstatě nedotkla, pomineme-li časté poplachy při přeletech amerických letadel, které se ostatně staly součástí života v protektorátě. Ten den kolem 14. hodiny svrhla čtveřice hloubkařů nezjištěný počet pum na nádraží, kde byl na 22. koleji shodou okolností odstaven vlak s "národními hosty". Exploze a následné postřelování si podle staniční kroniky vyžádaly 36 mrtvých a 42 raněných. Z českých obyvatel utrpěl zranění pouze drážní zaměstnanec Josef Drtina.
Kronika města tuto událost zachytila takto (ovšem spojuje ji nesprávně s druhým náletem 29. dubna 1945): "Strašnou krvavou lázní byl postižen vlak s německými uprchlíky, sestavený s uzavřených nákladních vozů a stojící blízko mostu u Jeronýmovy ulice (podle mapy u staniční budovy směrem k Praze – pozn. FV). Několik vagonů bylo bombami zapáleno a mnoho uprchlíků, hlavně žen a dětí, uhořelo. Strašný křik a nářek se z těchto míst ozýval, když sanitní vozy odvážely mrtvé a raněné."
Zástavba ani železniční infrastruktura zřejmě nebyly vážně poškozeny.
V této souvislosti bychom měli dodat, že táborští měli velké štěstí – zdejší stanici si za svůj cíl vybrala 18. dubna 1945 v rámci ofenzivy pro nepřátelských železničním uzlům 8. letecká armáda. Průzkumný letoun však nad městem zaznamenal hustou oblačnost, a tak svaz 176 bombardérů typu B-17 nesoucích 524,6 tun pum byl nakonec odkloněn na bavorský Straubing...
Zdroje:
KUTÍK, Vítězslav. Útoky spojenského letectva na železniční dopravu v jižních Čechách v letech 1944-1945. In Cestou k vítězství : příspěvky k dějinám osvobození Československa a jižních Čech Sovětskou armádou. 1. vyd. České Budějovice : Komise regionálních dějin OV KSČ, 1985. s. 83.
SOkA Tábor, Pamětní kniha města Tábor, s. 377-378.
FOUD, Karel, KRÁTKÝ, Vladislav, VLADAŘ Jan. Poslední akce : Operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. Plzeň: Nava, 1997, s. 69.
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad V
NEW: Translation into English powered by Google
Jen drobný doplněk: Podle souhrnné zprávy o operační činnosti 9. USAAF dne 22. dubna 1945 měla inkriminovaná 353. peruť 354. stíhací skupiny za úkol útočit na pozemní cíle mezi Regensburgem a Landshutem (akce trvala od 6.49 do 10.21), přičemž k sestřelu Ju 88 (!) došlo v prostoru označovém U-2755 (tj. asi čtyři kilometry východně od Regensburgu), aniž by byly uvedeny další podrobnosti...
Poznámka k diskusi: Faktem zůstává, že na konci války nebylo možné se spolehnout na to, že kódové označení odkazuje na příslušnost k původní jednotce. Pochopitelně i v luftwaffe se muselo improvizovat – jinými slovy, narychlo vznikaly útvary, které byly vyzbrojeny letouny převzatými od jednotek, které byly rozpuštěny. To byl ostatně případ i Gruppe Herzog, která byla podle A. Jandy a T. Poruby (viz jejich text Messerschmitty Bf 109 z JG 52 v Německém Brodě) složena z částí 14.(Eis)/KG 55, TG 3, Schleppgruppe 1 a Shleppstaffel Fs.AOK.
Zdroj: Air Force Historical Research Agency, roll B 5653, Ninth Air Force Summary of Operations No. 112 – 22 April 1945
Blog bude archivovat Národní knihovna
NEW: Translation into English powered by Google
Národní knihovna se rozhodla blog evidovat ve svém katalogu a současně jeho kopie bude ukládána v národním archivu vybraných online publikací, který je spravován v rámci projektu WebArchiv. Snad tedy není moje úsilí marné:-)
NEW: Translation into English powered by Google
PLAVEC, Michal. Poslední rok války na Nymbursku. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 127 s., xxxii s. obr. příl. : il., portréty, faksim. ISBN 80-7325-061-6.
Šestá kapitola je věnována leteckých akcím, hloubkařům v této souvislosti patří důležité místo. V okrese byly zaznamenány útoky na železniční a silniční dopravu ve třech dnech: 3. března, 22. dubna a 26. dubna 1945. Autor popisuje také následky masivního útoku stíhačů 8. USAAF na německá letiště u III. skupiny bitevní eskadry č. 2 (III/SG 2) a dopravní eskadry č. 3 (TG 3) 16. dubna 1945.
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad IV
NEW: Translation into English powered by Google
Čtenář "kornel" upozorňuje na zásadní nesrovnalosti ohledně sestřeleného letounu. Stab/FAG 4 měl ve své výzbroji podle tabulek Ju 88 (nikoliv Ju 188), ale k 9. dubnu 1945 byl jejich stav roven nule. V seznamu jednotek luftwaffe dislokovaných v Čechách a na Moravě k 24. dubnu 1945 Stab/FAG 4 zcela chybí, v Hradci Králové sídlil Stab/FAG 3... Kódové označení T2+AH navíc odpovídá, jak můžeme odvodit z přehledu identifikačního systému luftwaffe, 1. letce výcvikové skupiny pro piloty kluzáků a vlečných letadel č. 2 (nikoliv námořní výcvikové skupiny, jak jsem původně uvedl – díky patří M. Plavcovi; 1/Erg. (S) Gruppe 2)!
Útoky 55. FG na snímcích z fotokulometů
NEW: Translation into English powered by Google
Poněkud neostré (neb zvětšené) záběry z fotokulometů pilotů 55. stíhací skupiny (8. USAAF) zachycující zásahy lokomotiv, letounů na zemi, vozidel apod. přístupné na http://www.web-birds.com/8th/55/55th_gun.htm.
NEW: Translation into English powered by Google
Literaturu v tištěné i elektroncké (online) verzi, která se může hodit při studiu hloubkových útoků v českých zemích, můžeme rozdělit do několika kategorií:
- domácí monografie o letecké válce – základní literatura, zejména Mustangy nad protektorátem, Poslední akce apod.
- monografie regionálních historiků o válečných událostech – hloubkaři zmíněni okrajově, obvykle s odvoláním na kroniky
- zahraniční monografie o stíhacích skupinách – odkazy najdeme na webu dané jednotky, seznam např. v Amazonu nebo katalogu Kongresové knihovny v USA; shrnující pohled na činnost dané jednotky, ne všechny akce jsou zpracovány detailně, hloubkové útoky obecně byly považovány za rutinu, jednotlivé útoky pak za epizody, hlavním pramenem jsou dokumenty uložené Air Force History Research Agency
- domácí regionální a lokální tisk od roku 1945 – nelze spoléhat na věcnou správnost, články se opírají o vzpomínky pamětníků
- zpravodaje a ročenky domácích vlastivědných spolků, muzeí a archivů (některé přestaly být vydávány) – často výchozí zdroj pro další pátrání, důležité jsou citace pramenů, většinu lze sehnat v Národní knihovně a pochopitelně v příslušné regionální knihovně.
- oficiální webové stránky stíhacích skupin – obvykle jen základní přehled o historii dané jednotky, doplněný seznamy pilotů, letounů a fotografiemi, autoři nejsou příliš ochotní odpovídat na dotazy:-(
- webové stránky o letecké válce – platí totéž co v předchozím případě
- webová diskusní fóra (např. ArmyAirForces.com, Valka.cz apod.) – cenný zdroj informací pocházejících od zkušenějších zájemců o stejné téma či odborníků, které nebyly publikovány vůbec nebo publikovány pramenech nebo literatuře, které jsou u nás těžko dostupné.
Rád bych postupně dal dohromady tematickou výběrovou bibliografii, která by se pak stala součástí blogu.
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad III
NEW: Translation into English powered by Google
Upřesňuji předchozí příspěvek na toto téma: správný název uvedené německé jednotky zní skupina dálkového průzkumu (Fernaufklärungsgruppe), nikoliv skupina frontového průzkumu. Informace na webu jsou velmi kusé a nevztahují se k inkriminovanému období (např. http://www.ww2.dk/air/recon/fagr4.htm).
"Národní hosté" terčem hloubkařů v Praze-Uhříněvsi
NEW: Translation into English powered by Google
Jeden z mnoha zaznamenaných útoků na německé uprchlíky v Čechách podnikli asi dva hloubkaři 25. dubna 1945 v Praze-Uhříněvsi krátce před polednem. Kolona dlouhá asi čtyři sta metrů, která přijela od Prahy-Klánovic, stála mezi cukrovarem na ulici Přátelství a náměstím Protifašistických bojovníků. Vlasta Čápová se chystala právě vyzvednout potravinové lístky, když začala houkat siréna oznamující letecký poplach. Hned utíkala do domu budoucího manžela na náměstí. Vzápětí byla slyšet střelba, která trvala jen krátkou chvíli. V sousedním uzenářství zemřela zákaznice paní Hlaváčková a manželka majitele paní Fremutová, težce zraněni byli pan Fremut (do nohy, která mu musela být amputována) a pan Blíženec. Podle kroniky kulky poškodily střechu domu pana Wantocha a omítku Všeobecné záložny. Karel Cígler z Prahy-Dolních Měcholup, který tehdy bydlel v Praze-Kolovratech, dorazil na kole na místo až po odletu hloubkařů. Všude leželo mnoho mrtvých uprchlíků a koní a dobytka. Zahlédl prý i obrněný transportér. Vozy s plachtami mu připomínali osídlence v Americe...
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad II
NEW: Translation into English powered by Google
Více světla do případu sestřeleného německého letounu u Libice nad Cidlinou vnesl regionální historik Michal Plavec. Podle něho šlo o dvoumotorový průzkumný Junkers Ju 188 (kódové označení T2+AH), který náležel ke štábu skupiny frontového průzkumu 4 (Stab/FAGr 4), která v té době sídlila na letišti v Hradci Králové. Při návratu z prostoru Berlína byl pravděpodobně zpozorován hloubkaři operujícími ve středních Čechách. Očitý svědek Zdeněk Vondra z Poděbrad, kterého M. Plavec cituje, uvedl, že Ju 188 přiletěl od západu nízko nad zemí pronásledován dvěma mustangy (?), kteří na něj útočili, ale zřejmě znatelně nepoškodili. Z. Vondra se domnívá, že Ju 188 havaroval při pokusu o nouzové přistání, což však vůbec nekoresponduje s hlášením četníků o tom, že německý letoun hořel již ve vzduchu...
Zdroj: PLAVEC, Michal. Poslední rok války na Nymbursku. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005, s. 56. ISBN 80-7325-061-6.
Horní Měcholupy, 25. dubna 1945
NEW: Translation into English powered by Google
Dva hloubkaři zaútočili 25. dubna 1945 v 9 hodin u Prahy-Horních Měcholup na osobní vlak č. 6256 obsazený německými uprchlíky. Lokomotiva byla vyřazena z provozu, žádné oběti nebyly hlášeny.
Zdroj: Státní oblastní archiv v Praze, fond Sbírka staničních knih četnictva a Sboru národní bezpečnosti, Středočeský kraj; inv. č. 1128 – stanice Dolní Měcholupy
NEW: Translation into English powered by Google
Blogu Hloubkaři bylo Českým národním střediskem ISSN při Státní technické knihovně 11. srpna 2006 přiděleno ISSN. Stalo se tak navzdory obecnému pravidlu neregistrovat blogy a další periodické zdroje, které slouží především k sebeprezentaci.
Záhadný sestřel německého letounu hloubkaři u Poděbrad I
NEW: Translation into English powered by Google
Rouškou tajemství je zahalen případ, který je popsán ve zprávě okresního četnického velitelství v Poděbradech. Dne 22. dubna 1945 v 9 hodin bylo dvěma americkými hloubkaři sestřeleno nad obcí Kluk (dnes součást Poděbrad; okr. Nymburk) německé letadlo neznámého typu. Vzňalo se ve vzduchu, pokračovalo nějakou dobu v letu a dopadlo v obvodu četnické stanice Libice nad Cidlinou. Důležitou roli hraje fakt, že v okolí Poděbrad hloubkaři prokazatelně operovali – mezi 8.00 a 8.20 zaútočili na pět vlaků.
Podle databáze Air Force Historical Research Agency ten den Američané nárokovali v Evropě zničení dvou nepřátelských letounů. První – údajně dvouplošník Fokker D-7 (?!) – byl přiznán 1/Lt Haroldu E. Eyrichovi z 395. perutě 368. stíhací skupiny 9. USAAF. Stalo se tak v 8.50 při návratu z ranní akce v prostoru Praha-Drážďany. 1/Lt Eyrich ve svém hlášení uvedl, že německý letoun nejprve poškodil, donutil jej k přistání a poté na zemi se třemi kolegy zapálil, a dále že souboj se odehrál severně od Eilenstocku (správně: Eibenstock – leží v Sasku, asi 30 kilometrů na mírný severozápad od Karlových Varů).
Druhého sestřelu dosáhli společně 1/Lt Fred M. Fehsenfeld a 1/Lt Milton L. Riewe z 353. perutě 354. stíhací skupiny 9. USAAF. Pokusím se více zjistit od správce webu 354. FG.
Zdroj: SOkA Nymburk, fond Okresní úřad Nymburk, karton č. 36, inv. č. 109, situační zprávy četnických stanic
NEW: Translation into English powered by Google
Hledání v blogu je založeno na technologii Google, což znamená, že příspěvky jsou indexovány až s několikadenním zpožděním a navíc zřejmě ne všechny. Jsem si vědom toho, že to není dokonalé řešení, ale dokud nenajdu lepší, budeme muset s ním vystačit:-)
Vzpomínky Pierra Clostermanna
NEW: Translation into English powered by Google
Zájemcům o hloubkové útoky 2. taktické armády britského Královského letectva z pohledu jejich účastníka doporučuji knihu Velký cirkus Pierra Clostermanna, francouzského bývalého stíhače, která ve světě vzbudila mimořádný ohlas a vyšla v českém překladu v letech 1968, 1970 a 1990. Podle Wikipedia.org Clostermann, který létal naposledy se stíhacím bombardérem Hawker Tempest, nárokoval zničení 72 lokomotiv a 225 nákladních aut.
Stíhačky luftwaffe proti vlaku na východní frontě
NEW: Translation into English powered by Google
Abychom nepodlehli falešnému dojmu, že hloubkové útoky byly doménou pouze spojeneckého letectva na konci války, rád bych upozornil na jeden příklad (z mnoha) z druhé strany fronty, který je dramaticky vylíčen na slovenském (?) webu o Jagdgeschwader 5 Eismeer (5. stíhací eskadřě luftwaffe; JG 5). Dvojice pilotů na Messerschmittech Bf 109 F z 6. letky zničila ve Finsku 27. června 1942 lokomotivu a několik vagonů ze sovětského nákladního vlaku chráněného flakem.
Dobová propagační publikace o hloubkařích II
NEW: Translation into English powered by Google
Jak jsem dodatečně zjistil, obdobné propagační publikace vydaly i ostatní stíhací složky 9. USAAF – XIX a XXIX Tactical Air Command 9. USAAF a jejich protějšek 9th Bombardment Division. Příslušné odkazy najdeme na stránce Lone Sentry. Nečekejme zásadní odborné monografie nebo hutný faktografický přehled, ani "vysokou literaturu", jak poznamenal Lobo v komentáři u předchozího příspěvku, ale spíše výběr zajímavých událostí psaný publicistickou formou. vše navíc v režii vojenských PR...
Dobová propagační publikace o hloubkařích I
NEW: Translation into English powered by Google
Na začátku roku 1945 připravilo IX Tactical Air Command, jedna ze dvou vyšších jednotek sdružujících stíhací skupiny 9. USAAF, 32stránkovou propagační brožuru o své činnosti v předcházejícím roce pod příznačným názvem Achtung Jabos! Text vyšel v rámci série "G.I. Stories of the Ground, Air and Service Forces in the European Theater of Operations". Elektronická verze je přístupná na webu 225. protiletadlového oddílu (!) na adrese http://www.skylighters.org/ixtac/index.html.
Materiální škody způsobené hloubkaři
NEW: Translation into English powered by Google
Vyčíslit přesně nebo i přibližně škody způsobené americkými hloubkaři v českých zemích není v podstatě možné – brání tomu totiž fakt, že jen část relevantních pramenů se dochovala a v případě těch, které máme k dispozici, nezřídka zjišťujeme, že údaje v nich uvedené se neshodují. Proto je nezbytné u jakékoliv sumarizace vždy zdůraznit, že je pravděpodobně zatížena chybou. Hlášení stíhacích skupin a perutí sice obsahují počty zničených a poškozených lokomotiv, vagonů, vozidel apod., ale ty samozřejmě nemusí odpovídat skutečnosti, protože vycházejí z pozorování pilotů a záběrů z fotokulometů a nebyly dodatečně ověřeny z druhé strany (důvod je prostý: zdaleka ne vždy lze lokalizovat daný cíl)...
Řádový odhad škod:
- Letiště: asi 250 zničených strojů (plus zasažené hangáry, postavení flaku, přístávací plochy apod.)
- Silniční doprava: stovky zničených vojenských a civilních vozidel, koňských potahů zemědělců a německých uprchlíků apod.
- Železniční doprava: stovky z provozu vyřazených lokomotiv, více než tisíc zničených nebo poškozených osobních, nákladních a cisternových vagonů (plus zasažené budovy, servisní zařízení výtopen, přerušené koleje apod.)
Připojuji dva příklady za všechny. V obvodu plzeňského ředitelství Českomoravských drah, který se rozprostíral na části území dnešního Plzeňského, Středočeského a Jihočeského kraje, muselo být podle souhrnné zprávy datované 3. května 1945 a adresované protektorátnímu ministerstvu dopravy a techniky odepsáno od 17. do 25. dubna 1945 celkem 129 lokomotiv a sedm motorových vozů. Cílem se staly především vlaky na trati Praha-Plzeň. V souvislosti s hloubkovými útoky, resp. jejich efektivitou se poukazuje na to, že od 29. dubna do 4. května 1945 bylo ve stanici a výtopně Rakovník zničeno 30 vlastních a 34 deponovaných lokomotiv.
V každém případě zápisy v kronikách železničních stanic (např. Březnice, Beroun apod.) či jiných zdrojích svědčí o tom, že v dubnu 1945 byl leckde železniční provoz v důsledku činnosti hloubkařů dramaticky omezen nebo dokonce zastaven, jinde najdeme stručné konstatování, které dostatečně vypovídá o tehdejší situaci (a také náladě lidí): hloubkaři řádí celý den...
Trosky na chebském letišti
NEW: Translation into English powered by Google
Na webu Fronta.cz byla zveřejněna série detailních, i když ne příliš ostrých fotografií trosek strojů na chebském letišti. Je velmi pravděpodobné, že část z nich měli na svědomí hloubkaři při svých častých "návštěvách" v dubnu 1945 (např. 362. FG 17. dubna, 368. FG 21. dubna apod.).
